12 Chleborádova vila - Varhanická škola

SMETANOVA 14

Na rohu Smetanovy (dříve Haberlerovy) a Kounicovy (dříve Giskrovy) ulice stojí novorenesanční budova Chleborádovy, takzvané Řecké vily z roku 1891. Podle návrhu architekta Antonína Tebicha si ji nechal postavit významný český právník a politik František Ladislav Chleborád. V roce 1906 vilu koupila Jednota na zvelebení církevní hudby na Moravě, zřizovatel varhanické školy, a konečně tak pro školu získala stálé sídlo (varhanická škola zpočátku sídlila v budově učitelského ústavu (1881–86, pak na Starobrněnské 7 (1886–96), na roku České a Jakubské (1896–1908) a nakonec v Chleborádově vile). Janáček byl od počátku existence školy jejím ředitelem i pedagogem a v roce 1919 ji transformoval v soukromou a poté ve státní konzervatoř. Ve varhanické škole se vyučovala nejenom hra na varhany, ale i klavír, housle, zpěv, kompozice a teoretické předměty. Ze školy vyšla řada významných hudebníků a skladatelů jako Oskar Chlubna, Vilém Petrželka, Václav Kaprál, Břetislav Bakala nebo Jan Kunc. Od roku 1920 ve vile sídlila společně s brněnskou státní konzervatoří i Janáčkova "Mistrovská třída", zřízená pražskou konzervatoří, ze které vzešel například skladatel Pavel Haas. Dnes je budova sídlem Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea, jehož součástí je i Janáčkův archiv, zapsaný do programu Paměť světa UNESCO podporujícího uchování světového dokumentárního dědictví.

Budova varhanické školy na rohu Smetanovy a Kounicovy ulice © Moravské zemské muzeum

Janáček se staral o nás ve škole jako otec. Věděl o každém všechno, znal naše poměry. Onemocněl-li někdo, už měli jsme jej v bytě, kde se informoval o našem stavu, což nám nebylo vždy naprosto příjemným, zvláště když
ta nemoc nebyla tak zlá, takže nás nezastihl doma. Tu ovšem to bouřilo na druhý den ve škole a mnohý letěl ze třídy ven, obyčejně však ne na dlouho - Janáčkův temperament záhy se utišil.

Z článku skladatele Jaroslava Kvapila "Leoš Janáček, ředitel varhanické školy" (Hudební rozhledy)