17

Slovanský ústav ku vzdělání učitelů

POŘÍČÍ 5

C. k. slovanský ústav ku vzdělání učitelů sídlil v budově, která dnes slouží jako Fakulta architektury Vysokého učení technického v Brně. Janáček na učitelském ústavu studoval od roku 1869 (zpočátku německém, od roku 1871 českém v budově minoritského kláštera (Minoritská 1), poté nastoupil roku 1872 na dvouletou praxi jako výpomocný učitel na tamní cvičnou školu. Od roku 1874 působil na učitelském ústavu jako učitel hudby (první dva roky jako výpomocný), přičemž řídil také školní hudební produkce. V roce 1878 se učitelský ústav přestěhoval na Poříčí 5 na Starém Brně, kde sídlil až do roku 1848. Janáček při té příležitosti zkomponoval a uvedl Slavnostní sbor ku svěcení nové budovy c. k. slovanského ústavu ku vzdělání učitelů v Brně. Na učitelském ústavu Janáček vyučoval až do roku 1904, kdy požádal o penzionování, a plat ze školy představoval zdroj většiny jeho příjmů. Poznal zde také svou budoucí manželku Zdenku, dceru ředitele učitelského ústavu Emiliana Schulze. Ředitel s rodinou žil v zadní části školní budovy a mladý Janáček tam docházel vyučovat Zdenku hře na klavír. Jejich vzájemná náklonnost vedla v roce 1881 ke sňatku. O rok později se zde mladým manželům narodila dcera Olga.

Dnešní areál je sídlem Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně a sestává ze dvou budov, historické z roku 1876 a přistavené části z roku 1963. Na budově se nachází pamětní deska s bronzovou bustou Leoše Janáčka od Zdeňka Tomáše Makovského.

Poznal jsem ho jako profesora zpěvu a hudby na učitelském ústavu v Brně. Tenkrát nebyl ještě "spit slavou", ale byl zřejmě mimořádným zjevem učitelského sboru. To jsme cítili všichni jeho žáci. [...] I když pak byl náš učitel nápadně málomluvný, odměřený a přísný v každém ohledu, přece jsme ho vítali vždy s obzvláštní úctou, kdykoliv vkročil do hudební síně tehdejší auly.

Z článku skladatele Josefa Černíka "Vzpomínání na Leoše Janáčka" (Lidové noviny, 12. 8. 1933)