13 Památník Leoše Janáčka

SMETANOVA 14

Když se v roce 1907 varhanická škola přestěhovala do svého nového sídla v budově Chleborádovy vily, měl to Janáček coby ředitel ze svého bydliště na Starém Brně do školy poměrně daleko. Elektrickou dráhou nejezdil, protože byla německá. Jednota na zvelebení církevní hudby na Moravě jako zřizovatel školy se proto rozhodla vystavět pro ředitele na školní zahradě v místě dřevěné konírny malý domek. Dům navrhl a zbudoval stavitel Alois Horák. Janáček se do něj s manželkou Zdenkou a hospodyní Marií Stejskalovou nastěhoval v roce 1910 a strávil zde posledních osmnáct let života. Nový, na svou dobu komfortní dům se stal místem vzniku všech Janáčkových vrcholných děl - oper Výlety páně Broučkovy, Káťa Kabanová, Příhody lišky Bystroušky, Věc Makropulos a Z mrtvého domu, orchestrálních skladeb Taras Bulba a Sinfonietta nebo kantáty Glagolská mše. Dnes zde sídlí Památník Leoše Janáčka, součást Moravského zemského muzea, se zachovalou původní pracovnou včetně Janáčkova klavíru, který mistr dostal jako svatební dar a zkomponoval u něj snad všechna svá díla.

Leoš Janáček s manželkou Zdenkou na zahradě ředitelského domku v zahradě varhanické školy (1927) © Moravské zemské muzeum

V sobotu 2. července jsme se stěhovali. Zařízeni jsme byli brzy; měli jsme již předem všechno rozměřeno a určeno, kde co bude stát. A když jsme to s Mářou za nějaký čas daly do pořádku po řemeslnících, byl náš "domeček", jak se u nás začalo všeobecně říkat - rozkošný. V zahradě bylo tehdy plno ovocných stromů, na část do Giskrovy (Kounicovy) ulice dal muž vysázet 14 krušpánků - to bylo podle jeho vkusu. [...] Na verandě se stal pánem náš Čert.

Paměti: Zdenka Janáčková - můj život (Brno 1998)

Interiér Janáčkova domku © Moravské zemské muzeum

Giskrova (dnes Kounicova) ulice z pohledu od hotelu Continental. Uprostřed dnes již neexistující vila rodiny slavného fyzika Georga Placzka, za ní budova varhanické školy © archiv JZ

Leoš Janáček před ředitelským domkem v zahradě varhanické školy (asi 1924) © Moravské zemské muzeum

Leoš Janáček na zahradě se psem Čertem (asi 1910) © Moravské zemské muzeum

Nápěvek mluvy. Leoš Janáček zapsal 25. 2. 1926: V mojí zahrádce kaštany ořezeny, lípy holé jako košťata, trávníky vymrzlé, chodníky napité vodou – a už se se zídky ozval kos pěkným nápěvkem. © Moravské zemské muzeum

Nápěvek mluvy. Leoš Janáček zapsal 10. 6. 1923 na Smetanově ulici: Školnice volá za synkem Petrem, jejž otec vede do školky: „– a byť tam hodné – !“ Školnice je rodem z Újezdu u Sokolnic. © Moravské zemské muzeum

Podívejte se na online prohlídku Památníku Leoše Janáčka s kurátorem Jiřím Zahrádkou.

Podívejte se na virtuální prohlídku Památníku Leoše Janáčka..