5 Palác Chlumeckých – Lidové noviny

ČESKÁ 6

Lidové noviny založil v Brně novinář a pozdější první československý ministr obchodu Adolf Stránský. Leoš Janáček přispěl svým fejetonem "Hudba pravdy" hned do prvního čísla, které vyšlo 16. 12. 1893. S Lidovými novinami pak s přestávkami spolupracoval až do smrti. Uveřejnil zde celkem 58 fejetonů, několik studií, ukázky svých skladeb a vyšlo s ním také několik rozhovorů. Redakce Lidových novin se i s vlastní tiskárnou nastěhovala v roce 1907 do nárožního domu na Českou ulici 6. Tam Janáček nosil své literární příspěvky, často doprovázené notovými ukázkami. Z inspiračních zdrojů, které Janáček pro svou tvorbu čerpal v Lidových novinách, je nejznámější seriál o lišce Bystroušce, který psal redaktor Rudolf Těsnohlídek, nebo série dětských básniček s obrázky Josefa Lady a Ondřeje Sekory, které Janáčka inspirovaly ke skladbě Říkadla.

Budova paláce byla 12. ledna 1928 svědkem tragické události, když redaktor a Janáčkův přítel Rudolf Těsnohlídek spáchal přímo v redakci Lidových novin sebevraždu.

A ještě připomeňme, že v prvním patře vedlejšího nárožního domu (Česká 8) sídlila v letech 1896-1907 Janáčkova varhanická škola, předtím, než získala trvalé sídlo na rohu Smetanovy a Kounicovy ulice.

Ulice Česká, v popředí vpravo dům, ve kterém sídlila redakce Lidových novin a oblíbená Brichtova kavárna © Nakladatelství Josef Filip

Pán odebíral hodně časopisů: Národní listy, Národní politiku, hudební časopisy, z Ruska nám posílali Novoje Vremja. Ale Lidovky jsme měli všichni nejraději. Snad proto, že vycházely v Brně, že se pán s celou redakcí znal a že na Českou číslo šest často chodíval. Měl tam všechny rád a oni jeho taky. Otiskovali mu, co napsal; vzpomínky z dětství, ze studentských let, z Hukvald, z cest, jak sbíral lidové písně, jak zachycoval hlasy lidí i zvířat. A noty k tomu otiskovali zrovna tak, jak je v rychlosti někde naškrábl. Kolikrát přišel z redakce Lidovek domů a povídá: "Zase mě žadali, abych jim napsal něco ,pod čaru'. Ja, dyž oni malo plati." Ale napsal. Dnes je toho celá kniha.

U Janáčků podle vyprávění hospodyně Marie Stejskalové (1959)

Janáčkův výstřižek Lišky Bystroušky z Lidových novin. Seriál vycházel na pokračování v roce 1920, napsal redaktor Rudolf Těsnohlídek podle kreseb Stanislava Lolka © Moravské zemské muzeum

Říkadla z Dětského koutku Lidových novin © Moravské zemské muzeum

Rudolf Těsnohlídek (1882–1928) © Moravské zemské muzeum

Janáčkův fejeton „Jaro“ vyšel v příloze Lidových novin 6. 4. 1912 © Moravské zemské muzeum

Rukopis Janáčkova fejetonu "K čemu se přiznávám", který vyšel v Lidových novinách 13. 2. 1927 © Moravské zemské muzeum