2

Mendlovo náměstí


MENDLOVO NÁMĚSTÍ 


Velká část Janáčkova života je spojena se Starým Brnem, kde žil až do svých 56 let. Dětství strávil v tamním augustiniánském klášteře, navštěvoval starobrněnskou obecnou školu i reálku, působil jako pedagog, vedl kůr v bazilice, oženil se, zde se mu narodily a zemřely obě děti. Bydlel nejprve na Měšťanské (dnes Křížové) ulici, kde krátce žila i jeho matka. V roce 1882 se s manželkou Zdenkou a novorozenou dcerou Olgou přestěhoval do domu na Klášterním (dnes Mendlově) náměstí a zde žil až do roku 1910. Dnes již neexistující starý pavlačový dům, který stával uprostřed náměstí, byl stržen v polovině minulého století. Janáček v tomto místě prožil rodinné štěstí i tragédie. Narodil se tu a ve dvou letech zemřel syn Vladimír (1888-1890) a v jednadvaceti letech zde zemřela i milovaná dcera Olga (1882-1903). Přes prožitá neštěstí tu Janáček zkomponoval mnoho děl, například opery Šárka, Počátek románu, Její pastorkyňa a Osud, kantátu Amarus, mužské sbory na Bezručovy básně či klavírní cyklus Po zarostlém chodníčku.

Pohlednice Leoše Janáčka Kamile Urválkové z 24. 3. 1903 se šipkou ukazující okno bytu, kde Janáčkovi bydleli. Na druhé straně pohlednice: "To jest náměstí, na kterém bydlím. Kostel i klášter založila královna Eliška Přemyslovna." © Moravské zemské muzeum
Pohlednice Leoše Janáčka Kamile Urválkové z 24. 3. 1903 se šipkou ukazující okno bytu, kde Janáčkovi bydleli. Na druhé straně pohlednice: "To jest náměstí, na kterém bydlím. Kostel i klášter založila královna Eliška Přemyslovna." © Moravské zemské muzeum

Byt byl krásný a veliký, pán si jej sám našel [...] To se ví, ani tenhle na Klášterním náměstí neměl dnešní moderní vymoženosti a příslušenství. [...] V každém patře jen jeden vodovod na chodbě, společný pro všechny nájemníky [...] z toho jediného vodovodu jsem nosila všechnu vodu na vaření, mytí, praní a koupání do kuchyně, špinavou jsem zase v putnách vynášela ven. [...] Elektrické světlo tehdy ještě v Brně nebylo a v našem domě nebyl zaveden ani plyn. Tak jsme svítili jen petrolejovými lampami. Bylo to nepohodlné, ale nám se to zdál velký pokrok proti svíčkám. [...] Pro našeho pána byl dům moc výhodně položený. Přes ulici měl klášter, kde byl ředitelem kůru, na učitelský ústav ke břehu Svratky bylo pár kroků.

U Janáčků podle vyprávění hospodyně Marie Stejskalové (1959)

Leoš Janáček se snoubenkou Zdenkou Schulzovou před svatbou v červnu 1881 © Moravské zemské muzeum
Leoš Janáček se snoubenkou Zdenkou Schulzovou před svatbou v červnu 1881 © Moravské zemské muzeum
Olga Janáčková (1882–1903), dcera Leoše a Zdenky Janáčkových, v roce 1892 © Moravské zemské muzeum
Olga Janáčková (1882–1903), dcera Leoše a Zdenky Janáčkových, v roce 1892 © Moravské zemské muzeum
Vladimír Janáček (1888–1890), syn Leoše a Zdenky Janáčkových, v roce 1890 © Moravské zemské muzeum
Vladimír Janáček (1888–1890), syn Leoše a Zdenky Janáčkových, v roce 1890 © Moravské zemské muzeum
Autografní skica k mužskému sboru Kantor Halfar (1906) © Moravské zemské muzeum
Autografní skica k mužskému sboru Kantor Halfar (1906) © Moravské zemské muzeum
Dům na Mendlově náměstí, kde Janáčkovi žili v letech 1882-1910 (první zleva) © Moravské zemské muzeum
Dům na Mendlově náměstí, kde Janáčkovi žili v letech 1882-1910 (první zleva) © Moravské zemské muzeum
Mendlovo náměstí, dnešní situace, foto Jiří Zahrádka
Mendlovo náměstí, dnešní situace, foto Jiří Zahrádka