Park Lužánky

LIDICKÁ 50

Lužánecký park byl veřejnosti zpřístupněn již koncem 18. století, a patří tak k nejstarším veřejným parkům ve střední Evropě. Uprostřed byl v roce 1855 podle návrhu architekta Ludwiga Förstera postaven novorenesanční restaurační pavilon, takzvané Kasino. Pořádaly se zde nejrůznější společenské akce jako přednášky, výstavy, koncerty či plesy. Janáček zde jako dítě účinkoval na veřejných koncertních produkcích v letech 1866-1869. Když se už jako šestapadesátiletý skladatel v roce 1910 přestěhoval do domku v zahradě varhanické školy na Smetanově ulici, chodil do parku téměř denně na procházky a zapsal si zde mnoho nápěvků, především ptačího zpěvu. Na rohu lužáneckého parku byla v roce 1908 plánována výstavba českého Národního divadla.

Vzpomínám na groteskní scénu s mistrem, kdy jednou po polední zkoušce procházeli jsme se v Lužánkách za debaty o Lišce Bystroušce. Vznikl nám při zkoušce malý problém, jak předvésti scénu, kdy liška vypudí jezevce ze svého doupěte, aby ho sama osídlila. Slova "tumáš něco ženského" provázel Janáček za pravého poledne v parku za pozornosti kolemjdoucích gestem, jak by si scénu představoval. Lišku zaměnil pro tuto situaci za Lišáka, aby to bylo názornější.

Vzpomínka režiséra Oty Zítka.