Augustiniánské opatství sv. Tomáše na Starém Brně

MENDLOVO NÁMĚSTÍ 1

V roce 1865 odešel Janáček ve svých jedenácti letech z rodných Hukvald do Brna. Díky známosti svého otce Jiřího Janáčka se skladatelem Pavlem Křížkovským byl přijat do fundace augustiniánského kláštera sv. Tomáše na Starém Brně, který byl v 19. století důležitým intelektuálním centrem Moravy. Působily zde takové osobnosti jako skladatel Pavel Křížkovský, zakladatel genetiky Johann Gregor Mendel, filozof, básník a novinář František Matouš Klácel, literární vědec Tomáš Bratránek a především osvícený opat Cyril Napp. Modráčci, jak se tehdy fundatistům ze Starého Brna říkalo podle světlemodrých obleků, byli hudebně nadaní chlapci z chudých rodin, jimž bylo umožněno důkladné hudební vzdělání spojené se zajišťováním hudby při mších a klášterních hudebních produkcích, někdy i brněnských koncertech a operních představeních. Od roku 1871 Janáček zastupoval Pavla Křížkovského ve funkci ředitele kůru v klášterní bazilice Nanebevzetí Panny Marie. Ve svých sedmdesáti letech skladatel napsal jako vzpomínku na dětská léta strávená v klášteře Pochod modráčků z dechového sextetu Mládí.

Modráčci! Tak se nám hochům fundace Thurn-Vallesessina přezdívalo v celém Brně - po světlemodrém, bíle obroubeném obleku. Opuštění a jen hlídaní, v teskných chvílích postávali jsme u zamřížovaných oken. Z prelátské zahrady přilétali sezobat, co jsme jim nadrobili, drobouncí modraví ptáčci, též modráčci, ale volnější naši druhové.

Leoš Janáček: Pohled do života i díla (1924)