Výlety páně Broučkovy | Leoš Janáček

VÝLETY PÁNĚ BROUČKOVY JW I/7

opera o dvou částech 1. Výlet pana Broučka do Měsíce, 2. Výlet pana Broučka do XV. století

libreto 1. Leoš Janáček ve spolupráci s Karlem Maškem, Františkem Gellnerem, Viktorem Dykem a F. S. Procházkou, 2. F. S. Procházka

1908–18, rev. 1920, 1926

premiéra 23. 4. 1920 Praha

první vydání Universal Edition, Vídeň 1919 (klavírní výtah), 1959? (partitura), Universal Edition, Vídeň 2003 (klavírní výtah, partitura,
ed. Jiří Zahrádka, kritická edice)

Operu o snovém výletu Matěje Broučka na Měsíc Janáček později doplnil o druhou část, ve které se pan Brouček ve snu ocitl mezi českými husity. Důvodem byla snaha o satirickou parodii českého maloměšťáctví, která se v první opeře Janáčkovi zdála málo účinná. Jako jediná z Janáčkových jevištních děl měla "broučkiáda" premiéru v Praze a nikoliv v Brně.

Satirická povídka Svatopluka Čecha o českém měšťákovi panu Broučkovi se stala námětem pro Janáčkovu další, tentokrát komickou operu. Práce na ní jej zaměstnávala velmi dlouho, od roku 1908 téměř devět let. Největším problémem bylo najít vhodného libretistu. Při práci na libretu se postupně vystřídala celá řada autorů - ve světové operní literatuře snad neexistuje libreto, na kterém by se podílelo tolik lidí. Na konci letité spolupráce s jednotlivými libretisty stálo skladatelovo trpké poznání " Ale naši básníci! Člověk aby jim vše napověděl - a ještě to dopadne chudě!" Po všech peripetiích Janáček dokončil Výlet pana Broučka do měsíce v březnu 1917 a hned se rozhodl rozšířit jej ještě o Výlet pana Broučka do XV. století. Na rozdíl od několikaleté práce na první opeře vznikla druhá část za pouhých devět měsíců.

Po úspěšné premiéře Její pastorkyně na prknech pražského Národního divadla se Janáčkovi nabízela příležitost uvést operu ve světové premiéře právě na pražské první scéně. Nebylo to ale bez problémů, sólisté odmítali zpívat náročné party a dokonce vraceli role. Premiéra za řízení dirigenta Otakara Ostrčila se konala 23. dubna 1920. Opera byla sice přijata docela vlídně, ale byl jí vyčítán zastaralý příběh, nekvalitní libreto a podivná instrumentace. Na scéně Národního divadla se dočkala pouhých devíti repríz.

Další nastudování se konalo až roku 1926 v Národním divadle v Brně, tentokrát ale jen prvního dílu, tedy Výletu pana Broučka do Měsíce. Inscenace dopadla mnohem lépe než o šest let dříve v Praze, a to především díky vtipné režii Oty Zítka a scénické výpravě Josefa Čapka.

Obsah opery

Výlet pana Broučka do Měsíce

1. jednání

Před hospůdkou Vikárka na pražských Hradčanech se dohaduje malíř Mazal s Málinkou, dcerou Sakristána u sv. Víta. Mazalův domácí, pan Matěj Brouček, toho večera notně přebral a potácí se domů. Aby Málinka pozlobila Mazala, laškuje s Broučkem, který jí v opilosti dokonce přislíbí manželství. Rozhovor vyslechne Sakristán, ale Brouček svůj slib obrátí v žert, říka že si Málinku vezme leda na měsíci. Zlobí na celý svět a závistivě pohlíží na měsíc v úplňku, kde jsou jistě lidé šťastnější. V opilosti usne a zdá se mu měsíční sen.

Brouček se probouzí na měsíci a udiven hledí na podivnou krajinu i na měsíční obyvatele, kteří připomínají jeho známé z Vikárky. Z malíře Mazala je na měsíci extatický básník Hvězdomír Blankytný, který miluje éterickou Ethereu (Málinka). Ta se však na první pohled zamiluje do Broučka a přes protesty svého otce Lunobora (Sakristán) i Blankytného jej unáší na koni Pegasovi do chrámu Všeuměny.

2. jednání

V chrámu Všeuměny je Brouček za zpěvu měsíční hymny pozván na hostinu. K jeho zděšení se servíruje výhradně vůně květů a při recitaci předního básníka Oblačného vyčerpaně usíná a nechává si zdát o pivu a vepřovém se zelím a knedlíkem. Pro své umění jej nenadchne ani malíř Duhoslav a když Brouček navíc vytáhne z kapsy uzenku, zhrození měsíční umělci upadnou do mdlob. Etherea se nevzdává a znovu vábí Broučka. Básníci procitají z mrákot, rozčilený Brouček rozfoukne Ethereu a za všeobecného zmatku skočí na Pegasa a odlétá pryč.

Proměna

Společnost umělců nad ránem rozjařeně odchází z Vikárky a zmoženého pana Broučka odváží domů v truhle. Málinka s Mazalem se usmiřují a zpívají o své lásce.

Dohra

Brouček se v poledne probouzí doma v ložnici a než se stačí vzpamatovat ze svého měsíčního snu, přichází Málinka s Mazalem, aby přiměli pana domácího k odvolání Mazalovy výpovědi z bytu. Broučka tak vyděsí zjevení Málinky - Etherey, že odvolání raději bez protestů podepíše. Nakonec má co dělat, aby si usmířil svou rozčilenou hospodyni.

Výlet pana Broučka do XV. století

1. jednání

Společnost v hospodě na Vikárce se baví o středověkých podzemních chodbách. Brouček se vypraví na cestu domů a náhle se ocitá v podzemním sklepení, odkud se tajnou chodbou dostane až do královské klenotnice na Starém městě. Jakmile Brouček klenotnici opustí, zjeví se Svatopluk Čech a pronáší ódu na slavnou minulost českého národa.

Proměna

Brouček vyjde z podzemí nedaleko Staroměstského náměstí, ale všechno vypadá jinak, než je zvyklý. Lidé jsou divně ustrojeni, mluví zvláštní češtinou a kdosi Broučka přesvědčuje, že je rok 1420. Brouček nejprve vše považuje za žert, ale pochopí vážnost situace, když je označen za nepřátelského špeha. Skončilo by to s ním nejspíš špatně, kdyby se jej neujal rychtář Domšík od zvonu (Sakristán). Ozbrojený lid se chystá k boji a za zpěvu vchází k modlitbám do Týnského chrámu.

2. jednání

U Domšíka se Brouček nerad přizpůsobuje nové situaci - nejraději by tajně zmizel, ale musí se převléct do oděvu husitů. Domšíkova dcera Kunka (Málinka) přivádí přátele, připravené k bitvě, a vypráví o bohoslužbě v Týnském chrámu, kde byl i vojevůdce Žižka. Všichni rozebírají válečnou situaci a disputují o smyslu boje, pravdě a náboženství. Vtom přiběhne Petřík (Mazal) se zprávou, že bitva na Špitálském poli již začala. Všichni vyběhnou do boje a Broučka se zbraní v ruce přitom vystrčí ze dveří - ten se ale vzápětí tajně vplíží zpátky a rychle se převléká do svého původního oděvu.

Proměna

Vítězné husitské vojsko přichází za jásotu lidu na Staroměstské náměstí. Domšík v bitvě padl. Brouček vypráví o svém hrdinství v boji, ale Domšíkovi přátelé jej viděli klečet před křižáckým rytířem a usvědčí jej ze zrady. Brouček je napěchován do dřevěného sudu a odsouzen k upálení.

Proměna

Na dvoře Vikárky se hostinský Würfl sklání s hořící svítilnou v ruce nad sudem, ve kterém Brouček právě procitá ze snu. Brouček s úlevou zjišťuje, že je zpátky doma a nezapomene se Würflovi pochlubit, jak srdnatě bojoval po boku Žižky a pomohl osvobodit Prahu.